Kdo jsme

Misijní prohlášení

Armáda spásy jako mezinárodní hnutí je součástí všeobecné křesťanské církve. Její poselství je založeno na Bibli. Její služba je motivována láskou k Bohu. Jejím posláním je kázat Evangelium, dobrou zprávu o Ježíši Kristu, a v jeho jménu naplňovat lidské potřeby bez jakékoli diskriminace.

Zakladatel William Booth při kázání

Zakladatel William Booth při kázání ve stanu v londýnském East Endu

Mezinárodní kořeny

Metodistický kazatel William Booth se svou ženou Catherine v roce 1865 založili v Londýně organizaci Křesťanská misie. Jejím cílem bylo zvěstovat dobrou zprávu o Boží lásce v Ježíši Kristu nejchudším a opomíjeným vrstvám společnosti. Ruku v ruce s duchovní službou vyvstala potřeba zmírňovat rovněž materiální nedostatky lidí na okraji a také úsilí o odstraňování příčin lidského strádání na systémové úrovni. O něco později došlo k přejmenování na Armádu spásy a zavedení vojenské metafory, která má své pevné kořeny v Bibli. Vzniklo tak křesťanské hnutí se specifickým posláním, které samo sebe chápe jako součást všeobecné křesťanské církve, navazuje na odkaz prostestantské reformace a následných probuzeneckých hnutí. Armáda spásy se brzy rozšířila do celého světa, dnes působí celkem ve 127 zemích.

Důstojník Bohuslav Bureš při pouličním shromáždění na Jungmannově náměstí

Důstojník Bohuslav Bureš při pouličním shromáždění na Jungmannově náměstí, období krátkého nadechnutí po 2. sv. válce

Historie

Armáda spásy vstoupila do Československa na podzim roku 1919, tedy krátce po nabytí jeho samostatnosti. Průkopníkem práce Armády spásy byl švédský důstojník Karl Larsson. První národní velitelství sídlilo v Praze v Betlémské ulici, kde byl také první sbor a kadetní škola pro uchazeče o službu důstojníka (tedy ordinovaného služebníka na plný úvazek).

Duchovní práce se v meziválečném období v hlavním městě těšila dobrému ohlasu veřejnosti a zanedlouho tak vznikl druhý pražský sbor na Vinohradech a třetí v Libni. Novátorské metody duchovní práce, zahrnující hudební produkce a kázání v ulicích a na náměstích, budily značnou pozornost občanů a promítly se i v kulturním ohlasu, např. v kinematografii. Praktická služba potřebným se setkávala vesměs se vstřícností úřadů. V Praze probíhala pomoc jak v rámci sborů a při ústředí, tak také v domově pro padlé dívky v Krči s kapacitou 50 míst a v ubytovně pro 200 mužů. Na začátku 2. sv. války Armáda spásy rovněž provozovala letní tábor pro chudé děti ve Škvorci u Prahy.

V období nacistické okupace byly aktivity pod tlakem poměrů omezovány. V poválečných letech zažila Armáda spásy ještě krátké období svobody a rozkvětu. V 50. roce však byla činnost Armády spásy nastupujícím komunistickým režimem násilně ukončena, její majetek zkonfiskován a řada jejích členů uvězněna na základě vykonstruovaných případů či jinak pronásledována. Řada bývalých členů odešla do státem tolerovaných církví, někteří emigrovali.

S obnovením činnosti v roce 1990 pomohly rovněž osobnosti předválečné Armády spásy, Josef Korbel a Bohuslav Bureš

S obnovením činnosti v roce 1990 pomohly rovněž osobnosti prvorepublikové Armády spásy, Josef Korbel a Bohuslav Bureš

Po revoluci byla Armáda spásy do země pozvána zpět, a to v roce 1990. Tehdejší generálka Eva Borrowsová pověřila obnovením práce nizozemské území. Dodnes jsme součástí území Nizozemsko, Česká Republika a Slovenská republika. Pražský sbor nejprve sídlil na Žižkově v Biskupcově ulici.

Současnost

Armáda spásy v Praze dnes má své národní ústředí, provozuje Centrum sociálních služeb Bohuslava Bureše, Centrum sociálních služeb LidickáKomunitní centrum na Žižkově a na Smíchově (Lidická). Duchovní službu zajišťuje jeden sbor se sídlem na Smíchově, který má misijní stanice v ostatních zařízeních, tedy v Komunitním centru na Žížkově i v budově Centra sociálních služeb Bohuslava Bureše v Holešovicích.

Dohromady tvoříme jednu Armádu spásy Praha.

Více o činnosti jednotlivých složek najdete v příslušných oddílech těchto stránek a v aktualitách.